Koncerty, které u nás proběhly

13. září 2018 

Olga Stehlíková je básnířka, literární publicistka a editorka. Vystudovala publicistiku, bohemistku a lingvistiku. Edičně připravila desítky knih současné poezie a prózy pro různá česká nakladatelství. Spolu s arbitrem Petrem Hruškou byla redaktorkou ročenky Nejlepší české básně (2014, Host). V roce 2014 vydalo nakl. Dauphin její básnický debut Týdny, za nějž získala cenu Magnesia Litera za poezii, r. 2017 druhotinu, soubor duet Vejce / Eggs.
Tom Braun – kytarista, cellista, skladatel. Absolvent UJEP, anglický jazyk a literatura. Vede jazz-alternativní trio Ploy. Účastní se noisově-industriálních projektů v rámci inspirovaného hraní k filmům (klub Paliárka, Sběrné suroviny, Libeňská synagoga…). Složil, zahrál a nahrál hudbu k projektu Vejce / Eggs.

Recenze na HIS VOICE zde.
Vstup zdarma/občerstvení zajištěno.

14. června 2018

Dvojice Martin Brunner (flétny) a Jiří Vyšohlíd (klarinet, zobcové flétny, perkuse) patří již k legendám moderního jazzu u nás.

VENTIL DUO vzniklo na půdě královéhradeckého Divadla Drak v roce 1981. Na jaře 1984 získalo na 1. ročníku Československého jazzového festivalu v Karlových Varech 1. místo v kategorii Moderní jazz, a to ze čtrnácti soutěžících souborů. V tom samém roce pak triumfovalo v Kroměříži. Brunnerova a Vyšohlídova bezuzdná improvizace, navíc většinou pouze s dechovými nástroji, vycházela nejen z free-jazzu, který nebyl příliš tolerován vyšší kulturní mocí, ale též z performance, jež byla u nás oficiálně zcela neznámá. V jejich souhře naleznete prvky dada, surreálna, černého humoru i duchovní meditace, mísí se zde nízké s vysokým, zemitost, bezelstnost i ušlechtilost se živočišností a archetypálností…
V roce 1985 natočilo Ventil Duo jedinou gramofonovou desku – bylo to EP s pěti skladbami pro pantonskou edici Mini Jazz Klub (toto bylo číslo 42). Bohužel zůstalo až do dnešní doby pouze u ní. Duo přestalo existovat v roce 1990. V posledních patnácti letech vystoupili Brunner s Vyšohlídem jen sporadicky. Přibyla basová flétna, v níž našel Brunner opravdovou zálibu, Vyšohlíd občas zafouká do zobcové flétny, ale především se ponořil do hry na klávesové nástroje. Jejich hudba zní už jinak, samozřejmě, není to tolik free, ale i tak jsou jedineční.

31. května 2018

MICHAEL WINTER: REMEMBERING CLIVE WEARING
audiovizuální opera pro čtenáře, osmnáct světel a zvuk
Skladatel, programátor a teoretik MICHAEL WINTER přijede do Prahy představit svou video-operu Remembering Clive Wearing:
„Uznávaný hudebník a muzikolog Clive Wearing trpí po nakažení herpes encaphalitis jedním z nejhorších dokumentovaných případů amnézie. Jeho opatrovatelé mu doporučili, aby si psal deník. Remembering Clive Wearing je instalační opera, která jako libreto používá tento deník. V intervalech předepsaných už samotným textem jsou texty předčítány s doprovodem zvukového a světelného švitoření, případně vln aktivity nahrávek devíti Lamentationes Hieremiae prophetae (Wearing byl uznávanou autoritou na Lassovu hudbu), dlouhých tónů a ruchů, a taky světel.
Skladba má za cíl s úctou zpracovat důležitost paměti pro naše životy a osobnosti.“
Michael Winter: četba, světla, zvuk
Dramaturgie a úvod: Ian Mikyska
Skladba je v anglickém jazyce.

Michael Winter
„Ve svých skladbách se často zabývám jednoduchými procesy, v rámci kterých jsou dynamické systémy, situace a nastavení definované pomocí minimalistických grafických a textových partitur, které lze provést mnoha různými způsoby. Pro mě je vše co zažíváme vypočitatelné. Když vezmeme v úvahu tuto digitální filosofii, dává smysl, že is své nejotevřenější skladby považuji za algoritmické. I když to není vždy na povrchu poznat, ohledy na vypočitatelnost a epistemologii mají v mé praxi ústřední postavení. Často dávám dohromady epistemologické limity s uměleckou praktičností, a to pomocí zaměření se na hranice vypočitatelnosti z hudební a zážitkové perspektivy, a také díky spolupráci s dalšími umělci, matematiky a vědci, s cílem integrovat objekty, myšlenky a texty z různých oblastí do struktury mých skladeb.
Vystupoval jsem v Evropě a obou Amerikách, od malých sklepů po velká muzea či venkovní prostory (mimo jiné REDCAT, Los Angeles; Ostravské dny nové hudby; Tsonami Arte Sonoro Festival, Valparaiso; Huddersfield New Music Festival; Umbral Sesiones v Museo de Arte Contemporáneo, Oaxaca).   V roce 2008 jsem spoluzaložil the wulf., losangelskou organizaci pro experimentální performance a umění. V podobě laboratoře a hubu pro nové myšlenky se wulf. stal experimentem v tvorbě alternativních komunit a ekonomik. Podobným způsobem se ve své práci snažím podvracet diskriminativní konvence a hierarchie zkoumáním alternativních podob prezentace a interakce.“
https://www.unboundedpress.org/

17. května 2018

Veterán tuzemské alternativní hudební scény Pavel Richter prošel řadou sestav (Švehlík, Janota-Fidler-Richter, Richter Band aj.), v nichž se z rockového kytaristy postupem času stal průkopník ambientu v Čechách i pozoruhodný studiový mág, jemuž je kytara jen jedním z mnoha vyjadřovacích prostředků. V poslední době často vystupuje se synem Jonášem v „rodinné hudební firmě“ Richter & syn. V Hudební 3 Pavel Richter již vystoupil s Michalem Kořánem a je z toho živé album, s Jonášem se u nás představí poprvé.

15. května 2018

Kvartet ARARÁ před třemi lety založily dvě improvizátorky a skladatelky – Lucie Páchová a Michaela Antalová. Přizvaly do něj Jana Chalupu (bicí souprava) a Ivana Kartáče (kytara). Zatímco na prvním albu se pro své volné improvizace inspirovali sibiřskou mytologií, jejich další album, jehož digitální podobu se chystají v Hudební 3 pokřtít, je založené na improvizovaném dialogu s terénními nahrávkami, které Lucie nasbírala během cest v Indii. Nahrávky zachycují nejrůznější fragmenty setkání a událostí od tlučení másla, pasení stád a prosévání prosa na úpatí Himalájí, přes tržnici a vlakové nádraží v Bombaji, až po svátky kmene Irula na pobřeží Tamilnadu. Hutné koláže zvuků jsou podnětem pro vytváření paralelních zvukových spletí, v níž kromě dvou bicích souprav figurují také preparovaná citera, hlas a objekty. Všichni čtyři členové působí v různých improvizačních uskupeních. Michaela je aktivní zejména na norské improvizační scéně (Fennel, Mikoo), Lucie a Jan se setkávají v ansámblech Talaqpo a Paleomnésis. Originální grafické zpracování nového alba má v rukou výtvarnice Lenka Kerdová.

26. dubna 2018

Kolektiv je otevřené mezinárodní sdružení tvůrců algoritmických vizuálů a elektronických hudebnic/níků respektujících tradici live codingu, umělecké formy využívající živé psaní kódu, vytvářející nástroje pro zvuk a obraz přímo před zraky diváků. Jako kolektiv příležitostně vystupují Alexandra Timpau, Michal Cáb, Katarína Gatialová, GND, Alexandra Cihanska-Machova, Kryštof Pešek, Jáchym Pešek, Jiří Rouš, Georgij Bagdasarov, Sara Pinheiro, Petr Zábrodský, Matěj Šenkyřík, Jonáš Svatoš. Složení se však při každém koncertu proměňuje a pohybuje se mezi pěti až dvanácti hráči.
V komorní Hudební 3 budou kódovat tři: Michal Cáb, Jonáš Svatoš a Kryštof Pešek
https://k-o-l-e-k-t-i-v.github.io/